Včelařská konference

"To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
--------------------------
a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.

Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S

"Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S"¨
------------------------
Asi by to chtělo pokus. Takhle můžeme jen spekulovat, jestli by se do toho plástu nastěhovali všichni, nebo třeba jen půlka jejich populace.
Teoreticky to vidím takto. Všechen zavíčkovaný plod s novou, silnou generací roztočů z úlu zmizí a zůstávají roztoči na včelách a jediný nezavíčkovaný plást, a ještě trubčí, který je pro roztoče během příštích 10 dní jedinou možností rozmnožování. Po kompletním zavíčkování jedou roztoči na výlet do tavidla. Mělo by zůstat maximálně několik málo procent z původní generace - těch nejmladších.
Prostě to chce zkusit a porovnat. Pokud by to ušetřilo chemii, stálo by to za tu námahu.

Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S

"Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S
"
----------------------------
je to tak, jen bych to tam nechal déle než 5 dnů, prostě do zavíčkování.

Pozor na ten vžitý omyl.:-(
Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 21:41:17
> ----------------------------------------
> "To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s
> roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že
> dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl
> ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
> --------------------------
> a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe
> trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.
>
>
>

"Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)"
---------------------------------
chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.

Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:40:18
> ----------------------------------------
> "Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší
> jejich líheň. :-)"
> ---------------------------------
> chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a
> včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho
> využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.
>
>
>

"Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan"
------------------------
Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen množárna, jak píšete.

Ta vám nikdo nebere.
Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně.
Jde o vžitý omyl vyplývají ze skutečnosti , tam se ho více líhne a proto se tam také více vyskytuje, než se rozleze do celého včelstva. pak také když včely trubce vyženou tak to vyvolá dojem že si včely odněkud donesly velké množství brouků. Jde však o vlastní produkci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:55:03
> ----------------------------------------
> "Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky
> vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.
>
> pepan"
> ------------------------
> Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v
> tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
> výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
> Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen
> množárna, jak píšete.
>
>
>

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.

"To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

"Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu....."
-----------------------------
Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení.
Ke zmapování životního cyklu roztoče by bylo skutečně dobré podobný výzkum zopakovat, mohl by naznačit i jiné cesty k jeho likvidaci.

"Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení. "

A není jednodušší a účinnější prostě tam strčit knot a fumigovat? Jednou fumigací se toho léčiva zas tak moc do vosku nedostane.
Nebo na 3 dny místo na měsíc tam strčit Gabon?
O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.

O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.
-----------------------------
A kys. mravenčí - proniká i pod víčka.
P.K.

Právě , že již se to znovu zkoumalo a zjistilo se, že se došlo k chybným závěrům. Novým závěrem pak bylo jako smyslupné označeno odstraňování trubčího plodu až po letním slunovratu. Tím se pak odstraní ta tak zvaná reinvaze.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 13.3.2010 08:56:21
> ----------------------------------------
> "To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože
> dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
> Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc
> roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče
> na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství
> trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a
> kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl
> založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou
> rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího
> plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí
> plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden
> výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba
> u světlého a hodně tmavého plástu.....
> Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a
> dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než
> na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa
> jakobsoni a ne varoa destructor....
> Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....
>
>
>

Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

Už vtedy to bol Varroa destructor, len sme o tom nevedeli!
Ja sa každý rok snažím preveriť výskyt na trúďom plode (známym spôsobom nadvidhnutia trúdov s fialovým okom pomocou odviečkovacej vidličky), vari raz sa mi podarilo nájsť jedného Vd. To potvrdzuje moje predpoklady, že tam kde je nízky všeobecne výskyt Vd vo včelstve, je nízky výskyt i na trúďom plode. To len potvrdzuje Kaji-ho poznámku o prepiatom tvrdení o vysokom zamorení TP klieštikom.

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.
=======================================
Tohle je další argument proč nebrat nic vážně a spoléhat se na kritický úsudek.

Přitom o tom, jak VD preferuje trubčinu bylo mnohokrát psáno v časopise, povídá se to na seminářích a dokonce bych to možná našel v metodikách SVS.

Jak někde převzal Fascinovaný Eman V.: Nevěřím nikomu a sobě na 50%. :-)

Karel